Heinrich von Treitschke

Heinrich von Treitschke
portrét
Rodné jméno	Heinrich Gotthard von Treitschke
Narození	15. září 1834 Drážďany
Úmrtí	28. dubna 1896 (ve věku 61 let) Berlín
Místo pohřbení	Alter St.-Matthäus-Kirchhof
Bydliště	Drážďany (1855) Göttingen (1855–1857) Lipsko (1857–1861) Mnichov (1861) Lipsko (1862–1863) Freiburg im Breisgau (od 1863)
Alma mater	Kreuzschule (1846–1851) Univerzita v Bonnu (1851–1852) Lipská univerzita (1852–1853) Univerzita v Bonnu (1853–1854) Univerzita Tübingen (od 1854) Univerzita Heidelberg (1854–1855) Freiburská univerzita Berlínská univerzita
Povolání	historik novověku, historik, vysokoškolský učitel, politik, spisovatel a publicista
Zaměstnavatelé	Freiburská univerzita (1863–1866) Kielská univerzita (1866–1867) Univerzita Heidelberg (1867–1874) Univerzita Friedricha Wilhelma v Berlíně (od 1874) Humboldtova univerzita Lipská univerzita
Ocenění	Verdun Award (1884) Řád za zásluhy v oblasti umění a věd (1887)
Politická strana	Národní liberální strana
Nábož. vyznání	luteránství
Choť	Emma von Treitschke (od 1867)[1]
Děti	Maria von Treitschke[1] Clara von Tungeln[1]
Rodiče	Eduard Heinrich von Treitschke[2]
Funkce	člen parlamentu Německého císařství (1871–1878) člen parlamentu Německého císařství (1878–1884) Historiograf pruského státu (od 1886)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heinrich Gotthard von Treitschke (15. září 1834 Drážďany – 28. dubna 1896 Berlín) byl německý historik, politický publicista a člen Říšského sněmu v letech 1871 až 1884, zpočátku jako národně liberální poslanec, od roku 1878 bez příslušnosti ke straně. Byl ve své době jedním z nejznámějších a nejčtenějších historiků a politických publicistů v Německu.

Článkem publikovaným v roce 1879 Treitschke spustil tzv. berlínský spor o antisemitismu (Berliner Antisemitismusstreit). Text obsahoval větu „Židé jsou naše neštěstí“ (Die Juden sind unser Unglück), která se později stala mottem nacistického štvavého periodika Der Stürmer.